fr fr fr en us es es pt br de de Asia Asia EU EU






Solar Chimney (Czech)

Sol?rn? vě?

Origin?ln? metodou vyu?it? slunečn? energie je projekt gigantick? sol?rn? vě?e, kter? chce realizovat australsk? vl?da.

http://intranet.aton.cz/cz/co_by_mel_vedet_kazdy/ekologicka_architektura/%3Bjsessionid=18439C3C8DBBD83F1D73CFBCEFB3F927

Princip zař?zen? je jednoduch? a d?vno zn?m?. Jde v podstatě o kom?n, kter? vyu??v? k tahu velk?ch rozd?lů mezi tepl?m vzduchem u země a chladněj??m vzduchem ve vy???ch vrstv?ch atmosf?ry. Neobvykl? jsou pouze rozměry. Větrn? kom?n m? b?t vysok? jeden kilometr.



Ide?ln?m m?stem pro funkci pl?novan?ho zař?zen? je oblast s vysok?m vertik?ln?m teplotn?m sp?dem. Pro světovou premi?ru sol?rn? vě?e (Solar Power Tower) byla pr?vě z tohoto důvodu vybr?na hork? pou?tn? oblast v Nov?m Ji?n?m Walesu. Australsk? vl?da věnuje tomuto projektu mimoř?dnou pozornost a zařadila ho mezi prioritn? c?le. Stavba v lokalitě Tapio Station m? postupně pohltit 800 milionů australsk?ch dolarů (450 milionů eur) a dokončena by měla b?t za tři roky. S my?lenkou sol?rn? vě?e při?el německ? in?en?r J?rg Schlaich. Jeho stuttgartsk? firma Schlaich Bergemann und Partner se vyu?it?m a technickou proveditelnost? projektu zab?v? asi dvacet let a do v?zkumu a ověřovac?ch testů u? vlo?ila čtyřicet milionů eur. Ve společn?m konsorciu s australsk?mi podniky a institucemi m? nyn? mo?nost praktick? realizace.

TECHNICK? PRINCIP
Solar Power Tower dovedně spojuje tři zn?m? principy - akumulaci tepla, vzestupn? vzdu?n? proudy a v?robu elektřiny pomoc? proudu vzduchu. O předehř?v?n? dostatečn?ch objemů vzduchu se maj? postarat rozs?hl? "sklen?ky" na ?pat? vě?e o rozloze 38 čtverečn?ch kilometrů. Ohř?t? vzduch bude proudit kilometr dlouh?m kom?nem vzhůru. Současně se bude na okraj?ch sklen?kov?ho pole nas?vat chladněj?? vzduch z okol?. Při dostatečn?m slunečn?m svitu se tak bude udr?ovat konstantn? teplota a rychlost prouděn?. Uvnitř kom?nu o celkov?m průměru 130 metrů budou um?stěny třicet dvě turb?ny. Jakmile dos?hne prouděn? vzduchu rychlosti 2,5 metru za sekundu, začnou turb?ny pracovat a dod?vat elektřinu do s?tě. Jejich ?činnost je osmkr?t vy??? ne? u volně stoj?c?ch větrn?ch turb?n, neboť vzdu?n? proud se tu nemů?e rozptylovat do okol?, vane neust?le jedn?m směrem a m? v?cem?ně konstantn? rychlost.



Maxim?ln? rychlost vzestupn?ho prouděn? mů?e dos?hnout ?edes?ti kilometrů za hodinu (asi sedmn?ct metrů za sekundu). Produkce elektřiny nekonč? se z?padem slunce. Během dne se přebytečn? tepeln? energie akumuluje do vodn?ch z?sobn?ků, kter? potom slou?? k ohřevu vzduchu v nočn?m obdob?. Sol?rn? vě? tak mů?e pracovat nepřetr?itě po cel?ch čtyřiadvacet hodin. Podle současn?ch pl?nů se uva?uje v pou?tn?ch oblastech Austr?lie o v?stavbě čtyř a? pěti podobn?ch zař?zen?. Ka?d? o v??ce zhruba jednoho kilometru, se zasklen?m kolektorov?m polem o průměru sedm kilometrů. Jedna sol?rn? vě? by měla m?t ročn? produkci 650 GWh elektrick? energie, co? postačuje k z?sobov?n? dvou set tis?c dom?cnost?. Samotn? v?stavba takto vysok? betonov? stavby nen? z hlediska techniky ??dn? probl?m. Prvn? pokusn? model sol?rn? vě?e vznikl ve ?panělsk?m Manzanares, 150 kilometrů ji?ně od Madridu. Firma Schlaich Bergemann und Partner tam vybudovala ve spolupr?ci se ?panělsk?mi ?řady a firmami zmen?en? model. Zku?ebn? vě? měla v??ku 195 metrů, průměr deset metrů a průměr kolektorov?ho pole 240 metrů.
V letech 1982 - 1989 byla tato minivě? v provozu celkem patn?ct tis?c hodin. Z testovan?ch materi?lů na pokryt? kolektorů se nejl?pe osvědčilo tradičn? sklo. Podobn?, vět??, projekt byl původně pl?nov?n i v africk? Ghaně, ale nebyl realizov?n. V australsk?m př?padě podpora vl?dy, včetně č?stečn?ho finančn?ho kryt?, d?v? re?lnou ?anci na uskutečněn? dosud největ??ho sol?rn?ho projektu v dějin?ch. V roce 2006 by měli n?v?těvn?ci nejmen??ho světad?lu moci obdivovat novou dominantu viditelnou na vzd?lenost des?tek kilometrů. V roce 2010 by mělo b?t v provozu v?ech pět pl?novan?ch vě??.
EOS, Gent
.
Randibo, un projet Margotweb

KILOMETROV? VĚ?

Autor: Dalibor Nov?k / Vlo?eno: 20.12. 2002
www.zahady.cz/index.php?strw=rd&id=174

Zn? to jako science-fiction. Na?i planetu maj? obrůst kilometrov? kom?ny v tichosti chrl?c? obrovsk? kvanta hork?ho vzduchu. Jen ??řka samotn?ho kom?nu bude 130 metrů (tj. poř?dn? fotbalov? hři?tě), kruhov? sklen?k obklopuj?c? obř? stavbu pak zabere t?měř 10 000 hektarů půdy. Stavba v podobě převr?cen? v?levky bude viditeln? ze 130 km d?lky. Divn? to věc na pohled?

Za děsivě vyhl??ej?c?m betonov?m gigantem se skr?v? nejnadějněj?? ekologick? projekt současnosti. Jde o tzv. sol?rn? vě?, ekologickou elektr?rnu australsk? společnosti Enviromission, je? m? b?t do 3 let v provozu. Elektr?rna pracuje na velmi jednoduch?m principu. Energii z?sk?v? de facto z koloběhu vzduchu. Na rozd?l od větrn? elektr?rny v?ak nevyu??v? vzdu?n?ho prouděn? pod?l zemsk?ho povrchu, ale prouděn? vzestupn?ho. Obrovsk? kruhov? sklen?k zachycuje slunečn? teplo a ohř?t? vzduch uvnitř přirozeně stoup? vzhůru. Ne? vzduch unikne vysok?m kom?nem pryč, mus? roztočit větrn? turb?ny sb?raj?c? energii ? podobně jako klasick? větrn? ml?ny.

Prvn? sol?rn? vě? společnosti EnviroMission bude postavena v australsk?m st?tě Nov? Ji?n?m Wales, kde m? jej? ?zelen?? energie z?sobovat 200 000 australsk?ch domovů. Stavba m? zač?t ji? v lednu 2003 na Tapio station pobl?? měst Buronga a Mildura na ji?n?ch c?pech řeky Murray. Cena projektu je patřičně vysok?. Odhadovan? č?stka, do n?? nen? započ?t?na stavba souvisej?c? inrastruktury (silnice atp.), čin? 700 milionů dolarů. Projekt z?skal podporu vl?dy a oček?v? se od něj opravdu hodně. Ve hře nen? jen slu?n? mno?stv? energie z obnoviteln?ho zdroje, světov? prvenstv? v takov?mto projektu, nastartov?n? rozvoje ekologick?ho průmyslu a ?spora kreditů na zneči?těn? ovzdu??. Poč?t? se v neposledn? řadě i s velik?m turistick?m z?jmem jak ze zahranič?, tak z Austr?lie samotn?. Půjde přece jen o nejvy??? stavbu světa! A tak nen? divu, ?e se ji? pl?nuje i superrychl? v?tah, kter? bude vozit odv??n? n?v?těvn?ky na ojedinělou vyhl?dku, včetně mezipater pro m?ně odv??n?. Z?vratn? v??ka bude na prodej v podobě prostoru pro nejrůzněj?? vys?lače. Ve sklen?ku zas pravděpodobně vznikne zahradnictv?.

Konstrukce je na prvn? pohled jednoduch?. Vysok? betonov? vě? ladně se zvedaj?c? ze ?irok?ho kruhov?ho sklen?ku. To v?ak samozřejmě nen? v?echno. Na stavbu vě?e (či kom?nu) bude třeba 700 000 kub?ků ?elezobetonu a 6 mohutn?ch kovov?ch podpěr podobn?ch kotoučům z cyklistick?ho kola, je? budou z?roveň slou?it jako plo?iny. Stěny kom?nu se budou směrem vzhůru ztenčovat od tlou?ťky 1 metru do 25 centimetrů. Pro sklen?k zas budou připraveny 4 mm skleněn? desky (odhadem t?měř 20 km2 skla) se speci?ln?m povrchovou ?pravou pro lep?? zadr?ov?n? tepla, kter? způsob? jej? barevn? vzhled (dr?et budou na ocelov?ch mř???ch). Střecha tohoto kolektoru se bude v aerodynamick? křivce zvedat od krajn? v??ky 2 metrů do v??ky 20 metrů u těla kom?nu a bude podepřena siln?mi ocelov?mi podpěrami v 6 m intervalech. Pod střechou budou přijateln? ?ivotn? podm?nky ? m?rn? v?tr v rychlosti 32 km a teplota okolo 30?C. A turb?ny? Původn? n?vrh poč?tal s 1 obř? (90 m), je? by ve vodorovn? pozici oddělovala kom?n. Ekonomicky v?hodněj?? v?ak bylo vyu??t st?vaj?c? nab?dky na trhu a tak tuto obř? turb?nu nahrad? 32 mal?ch o v?konu 6,5 MW, kter? budou um?stěny ve svisl? poloze pod středem tubu. Elektr?rna bude pracovat 24 hodin denně, proto?e v noci se bude uvolňovat horkost nastř?dan? ve vodn?ch akumul?torech (čern? plastov? n?doby s vodou) připraven?ch pod sklen?kem. V l?tě m? zas tu v?hodu, ?e dok??e přirozeně vyrovn?vat popt?vku po klimatizaci ? č?m vět?? je horko, t?m vět?? je spotřeba elektřiny způsoben? provozem klimatizačn?ch zař?zen? a z?roveň je t?m vět?? zisk elektřiny sol?rn? vě??.

Patent nen? zdaleka nov?, co? n?m připom?n?, ?e probl?m ekologick?ho průmyslu (i dopravy!) netkv? v neexistenci ekologick?ch vyn?lezů, n?br? kdesi v korporativn?ch ekonomick?ch procesech. Autorem sol?rn? vě?ě je profesor J?rg Schlaich z Německa s t?mem in?en?rů ze společnosti Schlaich Bergermann and Partner. Prototyp elektr?rny na tomto principu byl ji? vyzkou?en v osmdes?t?ch letech! Za pomoci ?panělsk? vl?dy spustil roku 1982 profesor Schlaich jej? malou zjednodu?enou 50kW verzi ve ?panělsk?m Manzanares, kde byla 7 let v chodu a ověřila tak funkčnost cel?ho patentu. Z?skan? data jsou podle společnosti EnviroMission dostatečn? ke konstrukci sv?ho 200kW megaprojektu. O společnost je ji? nyn? velk? z?jem, ?spě?ně se obchoduje s jej?mi akciemi na burze a jej? internetov? str?nky zaznamen?vaj? a? tis?c př?stupů za den. Jde o zkr?tka o unik?tn? projekt, kter? mů?e b?t velkou pokrokem pro lidstvo. Společnost pl?nuje uveden? elektr?rny do provozu ji? na rok 2005 a věř?, ?e do roku 2010 dok??e zprovoznit celkem 5 takov?ch elektr?ren. Ambice jsou celosvětov? a potenci?ln? lokality v?ude, kde je dostatek voln?ho prostoru. Ka?d? takov? elektr?rna toti? dok??e u?etřit 830 000 tun CO2 unikl?ho do atmosf?ry.

V tom v?eobecn?m nad?en? n?m unik? jen jedin? ot?zka. Nemů?e takov? mno?stv? hork?ho vzduchu uvolněn?ho prudce a koncentrovaně do atmosf?ry ovlivnit počas?? O tom se nezmiňuj? ani str?nky společnosti EnviroMission, ani ??dn? jin? čl?nky. V?dyť na podobn?m principu vznikaj? zn?m? efekty jak?m je El Ni?o?

Obř? rozměry: Kruhov? sklen?k bude m?t průměr minim?lně 3,5 km, č?m? zabere okolo 10 000 hektarů, tedy 38 milionů m2. Kom?n bude m?t z?kladnu o velikosti fotbalov?ho hři?tě, a? 1 m tlustou stěnu a dos?hne v??ky 1 km, č?m? se stane nejvy??? stavbou na světě. Současnou nejvy??? stavbou je televizn? vys?lač Fargo v USA a měř? 629 m, českou nejvy??? stavbou jsou sto??ry rozhlasov?ho vys?lače Praha-Liblice u Česk?ho Brodu (355 m). Pro srovn?n? Televizn? vě? ?i?kov m? v??ku 216 m. Představte si čtyři a? pět ?i?kovsk?ch vys?lačů nad sebou a jste v obraze? Sol?rn? vě? na Tapio Station v Ji?n?m nov?m Walesu bude vidět je?tě ze vzd?lenosti 130 km.

Australsk? veřejn? společnost EnviroMission Limited vznikla 6. 8. 2001. Jej?m c?lem je vyv?jet vysoce inovativn? a prosperuj?c? projekty na poli obnoviteln? energie pro ?irok? vyu?it? na australsk?m trhu. Technologii sol?rn? vě?e z?skala z Německa. Největ?? př?liv kapit?lu začal přich?zet z USA, společnost je v?ak st?le z vět?iny v rukou australsk?ch vlastn?ků. Dal?? informace hledejte na www.enviromission.com.au .

Dalibor Nov?k

Solar Chimneys, Vortex, Energy Towers
Margotweb